Svatojánská noc: Noc kouzel v kouzelném skanzenu

V sobotu 23. června 2018 od 19 hodin do půlnoci uvede Muzeum lidových staveb v Kouřimi národopisný pořad Svatojánská noc. Svátek sv. Jana Křtitele uctíme dle tradice hudbou a tancem, pálením svatojánského ohně k zahnání draků, neopomeneme ani kouzelné byliny. Večer vyvrcholí vystoupením národopisného souboru Kohoutek a koncertem písničkáře a harmonikáře Václava Koubka.

Ředitel Regionálního muzea v Kolíně, Mgr. Vladimír Rišlink: „Oslavy svátku sv. Jana Křtitele souvisí s letním slunovratem (21. června) a s počátkem léta. Podle lidových představ toto období přechodu otvírá prostor pro působení nadpřirozených sil, a dochází tedy k prolínání tohoto světa se světem nadpřirozených bytostí…“

Od 19 hodin do setmění odhalíme tajemství svatojánské noci, jak je vnímali naši předkové. Návštěvníci se poučí o moci magických bylin a nápojů lásky, které jsou součástí magie období okolo slunovratu a budou si moci uvít pelyňkový věnec za účelem věštění.

Ve 21:30 zapálíme oheň a národopisný soubor Kohoutek z Chrudimi zatančí výběr ze svého repertoáru:
Tance ze Sadskéje taneční pásmo inspirované okolím obce Sadská na hranici východních a středních Čech, z níž se zachovala výjimečně bohatá písňová sbírka, Člověče, kdož jsi kolivěkse věnuje vnímání smrti jako součásti života, i když její přítomnost cítíme s jistými obavami z neznámého, tajemného, temného, Nesahej mi na kolínkaje výběr lechtivých, ale o to autentičtějších písní ze sbírek Jana Janíka z Bratřic a ze sbírky Kryptadia Karla Josefa Obrátila. Nezatančí si jen účinkující, ale i všichni tancechtiví diváci…

Závěr večera bude patřit známému písničkáři, harmonikáři a neodolatelnému vypravěči Václavu Koubkovi.

Lidové zvyky svatojánské noci

Již od středověku bylo nejen v českých zemích rozšířeným zvykem pálení svatojánských ohňů, sloužících jako prostředek k zahnání draků, kteří o slunovratu svým jedem mohou otrávit studny a prameny. Obecně však byl tento zvyk vykládán jako pocta sv. Janu Křtiteli a spojován se zábavami svobodné mládeže. Pálení ohňů, provozované večer na otevřených prostranstvích nebo návrších za vesnicí, doprovázelo hodování, tanec, metání žhavých polen, skákání přes plameny (podařený skok věští šťastné manželství), nebo společné válení se po svahu.

Se zábavami při pálení svatojánských ohňů souvisí také sběr bylin, především pelyňku – černobýlu, zvaného také „bylina svatého Jana“. Mládenci je před návratem domů většinou odhazovali do ohně, dívky si je často odnášely k provozování věšteb. Svatojánský věnec položený do postele pod polštář měl dívce ve snu vyvolat podobu budoucího manžela. Věnce se také vhazovaly do vodních toků pro věštění pravděpodobnosti sňatku.


Vstupné: 120Kč, snížené 80 Kč, rodinné 320 Kč.

Loading Facebook Comments ...